Hora Svatého Václava (Berg)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1239. Zdejší kostel je zmiňován v roce 1359 jako opevněný kostel (kostelec). Strategicky položené místo hrálo zřejmě ve středověku nezanedbatelnou úlohu. Pramen z roku 1545 uvádí kostel Sv. Václava v "Hrůbích" (tzn. příkopech). Obec patřila pražskému arcibiskupství se správou z Horšovského Týna. Roku 1434 patřila Bohušovi z Tasnovic. Později se dostala do rukou pánů z Ronšperka (Poběžovic). Jan mladší z Lobkovic vyplatil roku 1545 kostel Sv. Václava od pána ze Švanberka a sídlo připojil k panství Horšovský Týn. Až do roku 1785 spravovali kostel kněží Pivoňského kláštera. V roce 1930 tvořilo zástavbu 29 objektů s popisným číslem obydlených 154 obyvateli.
Kostel v Hoře Sv. Václava
Obec Hora Svatého Václava je připomínána již roku 1239. První zmínky o kostelu se vyskytují kolem roku 1345. Již v roce 1384 je kostel zmiňován jako farní, patřící do horšovskotýnského arcijáhenství. Později byla obec administrována augustiniány z nedaleké Pivoně. Farnost byla obnovena roku 1788, matriky jsou vedeny od roku 1680. Okolí kostela bylo opevněno a stávala zde i tvrz. Rozměry kostela jsou překvapivě monumentální a vybočují z dobových zvyklostí. Kostel má gotický presbytář a loď z 15. století se starší věží z druhé poloviny 14. století. Celý byl barokně upraven v 17. století. Původní farní budova zmiňovaná v roce 1707 byla zároveň také školou. Po požáru v roce 1927 byla roku 1932 nově postavena fara.
V 90. letech 20. století byla opravena střecha a uvnitř kostela zřízena podlaha. Střecha bez okapů a nemožnost odvětrání velkého množství vlhkosti způsobuje extrémní zavlhčení zdiva, které je hlavní závadou kostela. Bohoslužby jednou za čtrnáct dní udržují alespoň minimální provozuschopnost kostela, ale potenciálně se jedná o ohroženou stavbu.
Více o historii kostela si můžete přečíst zde, autorem textu je historik, pan Zdeněk Procházka.
